Čtvrť jižně od Starého Města
Kazimierz: krakovská židovská čtvrť v kostce
Stručné, podložené dějiny Kazimierze od jeho založení v roce 1335 až po ghetto v Podgórze, s poznámkami o citlivé návštěvě jeho synagog a památníků.
Rezervujte si místo na koncert ↗Městečko vedle Krakova
Kazimierz byl založen v roce 1335, kdy polský král Kazimír III. Veliký prohlásil dvě západní předměstí Krakova za nové město pojmenované po sobě. Po staletí to bylo nezávislé královské město jižně od Starého Města, oddělené od něj ramenem Visly. Koryto řeky bylo zasypáno na konci devatenáctého století. Kazimierz je dnes součástí Krakova a jeho severovýchodní část byla historicky židovská. Po mnoho staletí zde polská a židovská kultura koexistovaly a vzájemně se prolínaly.
Jak vznikla židovská čtvrť
Židé hráli v krakovském hospodářství svou roli již od konce třináctého století. Po ničivém požáru v roce 1494 polský král Jan I. Albrecht v roce 1495 nařídil Židům opustit Staré Město a povolil jim usadit se v kazimierzské čtvrti Bawół. Ohrazená oblast známá jako Oppidum Judaeorum, Židovské město, zabírala asi pětinu Kazimierze, ale žila v ní téměř polovina jeho obyvatel.
Synagogy
Stará synagoga, nejstarší dosud stojící synagogální budova v Polsku, byla postavena v patnáctém století. Prameny se rozcházejí mezi lety 1407 a 1492 a v roce 1570 byla přestavěna. Od roku 1958 slouží jako muzeum. Remuhova synagoga byla dokončena v roce 1557 a pojmenována na počest rabína Mosese Isserlese, jehož hebrejská zkratka zní Rema. Stojí vedle starého židovského hřbitova a dodnes je činnou synagogou.
Ostatní synagogy
Wikipedistická mapa židovské části Kazimierze uvádí několik dalších synagog: Starou synagogu, Remuhovu, Vysokou synagogu, Izaakovu synagogu, Kupovu synagogu a Tempelovu synagogu, která je stále aktivní. Několik z nich stojí na ulici Szeroka nebo v její blízkosti, kde Stará synagoga a Remuhova synagoga hledí do stejné ulice, což z ní činí přirozenou pěší trasu. Každá budova má vlastní otevírací dobu a pravidla návštěvy, proto si je ověřte jednu po druhé.
Před válkou
Kazimierz ztratil status samostatného města po třetím dělení Polska v roce 1795 a stal se čtvrtí Krakova. Mnoho zámožnějších židovských rodin se odstěhovalo z přeplněných ulic, ale kvůli zákazu cestování o šabatu zůstala většina blízko starých synagog. Ve 30. letech 20. století měl Krakov po celém městě 120 registrovaných synagog a modliteben. Podle United States Holocaust Memorial Museum žilo v Krakově v předvečer války přibližně 56 000 Židů, tedy téměř čtvrtina z přibližně 250 000 obyvatel města.
Ghetto a holokaust
Na začátku března 1941 nařídili Němci zřídit ghetto v Podgórze, předměstí na druhém břehu řeky, nikoli v Kazimierzi. Do 21. března tam byli uzavřeni zbývající krakovští Židé a tisíce lidí z dalších měst, celkem mezi 15 000 a 20 000 osob. V roce 1942 deportace poslaly tisíce lidí do vyhlazovacího centra Belzec. Ve dnech 13. a 14. března 1943 SS ghetto zlikvidovalo. Většina krakovských Židů byla zavražděna.
Po roce 1945
Kazimierz byl z velké části zničen a poté chátral. Dne 11. srpna 1945 vypuklo ve čtvrti protižidovské násilí, takzvaný krakovský pogrom, při němž byla vypálena synagoga a mnoho Židů bylo napadeno. Komunistické úřady ponechaly čtvrť v rozvalinách. V roce 1988 začal první Festival židovské kultury přitahovat Krakovany zpět a po roce 1993, kdy se zde natáčela velká část Schindlerova seznamu, začala obnova a cestovní ruch.
Kde se dozvědět více
Tři místa vyprávějí historii hlasem muzeí a památníků. Stará synagoga na adrese Szeroka 24 představuje dějiny a kulturu krakovských Židů. Židovské muzeum Galicia na adrese Dajwór 18 pořádá stálou expozici nazvanou Stopy paměti. Náměstí Hrdinů ghetta v Podgórze, dříve zvané Plac Zgody, připomíná ghetto památníkem prázdných židlí. Otevírací dobu a pravidla vstupu najdete na stránkách jednotlivých míst.
Návštěva s ohledem a úctou
Kazimierz je zároveň živou čtvrtí i místem paměti. Pamatujte, že zdi dvora Remuh nesou nápisy na památku krakovských Židů zavražděných při holokaustu, že Remuh je fungující synagoga a že hřbitov vedle ní je pohřebištěm. Dodržujte vyvěšená pravidla jednotlivých míst, oblékejte se s úctou a omezte fotografování i hluk. Klezmerový koncert ve Starém Městě se k dni strávenému zde pěkně hodí, ale jedno nenahrazuje druhé.
Zdroje